Obecné rady
V prvních letech se provádí výchovný řez – hlavně jde o zkracování výhonů. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod vahou úrody za větru).
V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud činí přírůstky za rok okolo půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musí se strom zmladit, říznout hlouběji. V tom případě (řežou-li se silnější větve) je dobré pamatovat na Zahnův řez.
Co se týče doby řezu, je vhodná doba koncem března nebo až v době květu (i mladé stromy na počátku plodnosti). Prostě řezat během vegetace jako jiné peckoviny, i když tyto bez problému snesou i konec března. Řez lze provádět až do začátku září.
Vysadíte-li strom na podzim, řežte jej až na jaře. Vysadíte-li jej na jaře, řežte ihned.
Zdroj: Stříhání peckovin
Řez třešní po výsadbě
Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarují se proto jen v nejnutnější míře, kdy se odstraňují konkurenční výhony, zakracují se kosterní větve do jedné roviny, vystříhávají se přebytečné výhony a v době vegetace letorosty zahušťující korunu. Správně zapěstovaná koruna třešně má mít tři až čtyři základní větve a terminál, který může být v pozdějších letech sesazen na některou vhodnou postranní větev. Větve mají vyrůstat od hlavní osy pod úhlem alespoň 45°. Ostrý úhel nasazení větví podporuje výskyt klejotoku a vylamování větví. I udržovací řez je nutné omezit jen na nejnutnější míru, přírůstky se tedy zkracují, jen pokud jsou delší než 60 cm. Třešně s nápadně vyvinutým středním kmenem lze snížit asi o třetinu, aby se strom udržel v požadované výšce. Nejvhodnější doba pro sesazení vrcholové části koruny je v době počátku rozkvětu stromu. Pro zlepšení zdravotního stavu třešní je možné použít takzvaný Zahnův řez. Řez ovocných stromů po výsadbě není nutný.
Zdroj: Stříhání peckovin
Zahnův řez
Jedná se o řez, při kterém dojde k odstranění silnější větve. Jde o to, převést růst na vybranou postranní větev, kterou ponecháte, zatímco jiná větev bude odstraněna. Větev, kterou chcete odstranit, uřízněte, ale ponechte zatím delší, takzvaně oslabeně aktivní čípek – tedy kus větve s drobným obrostem, protože jinak by zaschl. Takto bude čípek živořit dál, ale aktivitu (proudění mízy) postupně přebere zvolená větev. Silnější čípek nechte delší (i několik decimetrů), slabší kratší. Orientačně – délka čípku je asi desetinásobkem jeho síly.
Zvolená větev za rok či dva zesílí, ale čípek bude slabší než pokračující část větve. Čípek pak odříznete s podstatně menším rizikem, že stromu ublížíte.
Zdroj: Stříhání švestek
